Domácí Uncategorized Výmluva

Výmluva

322
0
Sdílejte

O výmluvách

 

Výmluvou obyčejně označujeme akt, jehož cílem je někomu se vyhnout, něco odložit nebo se z něčeho takříkajíc vykecat. V posledním zmíněném významu slova se jedná o umění jazyka, které těm, jež je ovládají, přináší netušené životní možnosti.

​Není náhodou, že se vymlouvají častěji lidé hovorní a všeobecně ukecaní, zatímco tišší lidé pokorně přijímají svůj životní úděl nebo si pianissimo brblají pod vousy. Aby se totiž člověk dokázal vymluvit například z pokuty za překročení povolené rychlosti, chce to pořádnou dávku výřečnosti a špetku drzosti. Tím obyčejně disponují lenoši, chytráci a požitkáři všeho druhu, kterým na rozdíl od ostatních nechybí schopnost vymlouvat se z práce, povinností a dalších nepříjemností lidského osudu.

Mravokárce by napsal, že výmluva je jevem zkaženým, který bují v naší současnosti jako rakovina. Bylo by to však vůči výmluvám tuze nespravedlivé. Je sice pravda, že se někdy vymlouváme, protože se nám “prostě nechce”, že máme strach nebo i z obyčejné pohodlnosti, ale copak nemůže být ve výmluvě skrytý také kousek dobroty?

Nabízí-li mi hostitel se vší srdečností krvavou tlačenku, nemusím nad ní hned ohrnout nos, pokřižovat se a s nevolností žaludku utéct na toaletu, protože ji z duše nenávidím. Naopak, můžu použít magickou a všudypřítomnou výmluvu a situaci přejít poklidným konstatováním, že dnes nemám chuť.

Podobně se můžu zachovat, potkám-li po letech starého přítele a po několika minutách oba zjistíme, že si nemáme co říct. Nemusíme se vzájemně trápit a předstírat ztracenou spřízněnost a raději se jeden z nás vymluví, že spěchá do práce, a že se jistě brzy opět shledáme. Spiklenecky na sebe mrkneme, abychom se ujistili, že i přesto se oba respektujeme.

Stojí za povšimnutí, že výmluva není něčím univerzálním, ale že máme tu čest s prchavým výdobytkem moderního člověka. Otrok ve starověkém Egyptě se zcela jistě nevymlouval, protože nad hlavou mu svištěl smrtící bič. Středověký mnich poslušně četl Slovo Boží a na výmluvy neměl nárok, přestože v myšlenkách k nim zřejmě čas od času zabloudil.

Až moderní společnost přetavila otroky a pány v občany a objevila výmluvu jako nástroj komunikace mezi svobodnými lidmi. Vymlouvám se, tedy jsem.

Sdílejte
Předchozí článekPan Architekt
Další článekOsa Bar

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here